Pro klinickou praxi je bezprostředně zajímavá níže předkládaná studie, ve které se autoři Cox, I.M. Campbell, M.J.( publ. V časopise Lancet; 3/30/1991, Vol. 337) zabývají možnou souvislostí obsahu magnézia v červených krvinkách a chronickým únavovým syndromem. Je známo již z dřívějška, že někteří praktičtí lékaři používali hořčík k léčbě chronického únavového syndromu (CFS) a dosahovali dobrých výsledků u některých pacientů obzvláště, pokud byl hořčík podáván parenterálně. Autoři si položili otázku, zda pacienti s chronickým únavovým syndromem mají nižší koncentrace hořčíku v červených krvinkách a jestli léčba hořčíkem zlepšuje jejich zdravotní stav. Tyto hypotézy byly otestovány ve vyvážené studii případů a kontrol a v náhodném dvojitě slepém placebem kontrolovaném experimentu. Je třeba v této souvislosti připomenout, že mnoho symptomů CFS je podobných symptomům deficitu hořčíku – tyto zahrnují anorexii, nevolnost, poruchy učení, změny osobnosti, slabost, únavu a myalgii.
Pacienti ve studii případů a kontrol a v klinickém experimentu byli definováni jako trpící CFS podle takzvaných australských kritériích: (1) obecná chronická setrvávající nebo vracející se únava (zhoršená minimální tělesnou námahou), která způsobuje podstatné narušení obvyklých každodenních činností a trvá déle než 6 měsíců; (2) neuropsychiatrické dysfunkce zahrnující poruchu soustředění (potíže v provádění duševních úkolů, které byly bez problému učiněny před propuknutím syndromu) a/nebo vzniku poruchy funkce krátkodobé paměti; (3) alespoň pět z následujících: myalgie, lokalizovaná bolestivost svalů, artralgie, bolesti hlavy, deprese, tinnitus, parestezie, nespavost delší než 6 měsíců bez zjevně jiné příčiny, lymfadenopatie a faryngitida (dvakrát nebo vícekrát po počátečním onemocnění). Diagnóza CFS je obtížná a je důležité, aby byly vyloučeny jiné organické příčiny. Pro účely této studie australská kritéria diagnózy poskytla systematickou metodu vyšetření pacientů. Ukázalo se, že nemocní s CFS mají lehce nižší hladinu hořčíku než zdravé kontrolní subjekty a také, že léčba hořčíkem pacientům prospívá, obzvláště co se týká stavu jejich energie a emocionálního stavu. Zlepšení výsledků emocionální reakce v nottinghamském profilu zdraví ve skupině léčené hořčíkem je v souladu s nálezy výzkumníků, kteří použili hořčík k léčení potíží, jako jsou úzkost, nespavost a organická duševní porucha. Jedním z klinických znaků nedostatku hořčíku je psychická porucha; neuropsychická dysfunkce je mnohdy zásadním symptomem CFS. Vlastní příčina terapeutického účinku hořčíku u CFS je dosud málo jasná. Proč by měl hořčík pomáhat pacientům s CFS? Co způsobuje nízkou hladinu hořčíku u nemocných se syndromem CFS?
Jednou z hypotéz je, že nedostatek fyzické aktivity nebo možná stres spíše než choroba samotná může vést k abnormálnímu biochemickému stavu. Pacienti trpící CFS jsou často ve velkém stresu a trpí úzkostí, protože jsou izolováni a protože jejich přátelé a příbuzní pro ně nemají pochopení. Stres, úzkost a nervozita mohou vést k hypomagnezémii. Zdá se, že hořčík také ovlivňuje energetický stav organismu, což dokládá zlepšení, ke kterému došlo po léčbě hořčíkem; je to v souladu i s jinými studiemi, ve kterých byla použita suplementace hořčíku k léčení únavy; jsou známy také pozitivní účinky hořčíku na svalové křeče a myalgii. Zajímavým konstatováním je nález deplece magnézia u závodních plavců; následně ti z nich, kterým se dostávalo suplementace hořčíku, měli nižší koncentraci laktátu v krvi a nižší spotřebu kyslíku, i navzdory vyššímu využití glukózy během závodu.
Zůstávají některé nevyřešené otázky. Bylo by možné udržet pozitivní účinek na zdraví vlivem suplementace magnézia, který autoři ve svém pozorování zaznamenali, a na jak dlouho? Měl by být hořčík podáván injekcí nebo orálně- ústy? Pomohla by dlouhodobá suplementace středně mineralizovanou minerální vodou se zvýšeným obsahem magnézia? Lze doufat, že předkládané poznatky podnítí další zájem praktických a odborných lékařů o probírané chorobné stavy.
